Tiskové centrum

Vynikající cimbalista Jan Rokyta mladší je uměleckým ředitelem nového hudebního festivalu Musica Pura, který začne ve čtvrtek a během čtyř večerů přiveze do Ostravy pozoruhodné interprety i hudbu. V rozhovoru pro Ostravan.cz přibližuje program festivalu.

Nový hudební festival Musica Pura propukne již v tento čtvrtek. Můžete nám přiblížit jeho dramaturgii?

Festival Musica Pura nabídné různé inspirace a kreativní zpracování lidových písní a lidové hudby. Dramaturgie prvního ročníku se ponese od regionů rozkládajících se na okrajích moravskoslezské metropole přes dálnou Andalusii a jihovýchod Rumunska až po nadžánrové podoby jazzu či etnojazzu. Je to pestrá mozaika různých stylů, proveniencí, hlasů, hudebních nástrojů, temperamentních rytmů, ale především špičkového muzicírování par excellence!

Ostrava má bohatou programovou skladbu koncertů i festivalů. Čím může nový festival návštěvníky překvapit a co nabídne?

V úvodním čtvrtečním koncertu postavím na výsluní ostravskou folklorní scénu v podobě hudebního tělesa, které je složené z folklorních muzikantů působících v ostravských cimbálových muzikách. Ostrava Cimbalom Orchestra budou střídavě primášovat Jiří a Adam Machačovi z Cimbálové muziky Šmykňa, Petr Kuřil z Cimbálové muziky Friš a Ondřej Zedníček z Cimbálové muziky Tolar. Nebude však chybět ani primáš legendární Cimbálové muziky Technik Miroslav Hlosta či doyen ostravské folklorní scény, koncertní violoncellista a bývalý ředitel Janáčkovy Filharmonie Ostrava Jan Hališka. Taktéž se představí mladá zpěvačka z Valašska Klára Obručová a úspěšní dětští zpěváčci z Ostravy.

Páteční večer rozezní tóny flamenca v podání špičkových interpretů ze Španělska, Nizozemí a Německa. Z kvartetu Primos Flamencos bych rád upozornil na charismatické zpěváky, kterými jsou Ermínia Fernandez-Cordóba a Carlos Denia. V sobotu večer si diváci mohou vychutnat špičkové muzikanty z rumunské metropole Bukurešti, které vede fenomenální houslista Marian Alexandru. Ke špičkovým muzikantům z Rumunska se připojí i přední evropská hráčka na Panovu flétnu Liselotte Rokyta. Závěrečným nedělním bonbónkem bude koncert dnes již světově proslulého cimbalisty Mariuse Predy. Za asistence skvělých jazzových muzikantů z Nizozemí zazní klasický jazz, ale i improvizace inspirované rumunskými a balkánskými lidovými melodiemi.

Jaká jsou vaše očekávání a přání? Předpokládáte plné sály, nebo spíše vyhraněné posluchače, kteří přijdou, protože znají a uznají? 

Pevně věřím, že si během první edice festivalu najdou do Domu kultury města Ostravy cestu nejen fandové lidového žánru, ale i posluchači, kteří si prostě chtějí poslechnout dobrou a poctivou muziku. A mám-li vyjádřit přání: budu samozřejmě velmi rád, když Dům kultury dobře zaplní, ještě více mně však potěší spokojenost posluchačů, protože to je nejlepší propagace každého festivalu!

Jak jste již řekl, na zahajovacím koncertě se představí Ostrava Cimbalom Orchestra. Jaký to je vlastně soubor? Můžeme očekávat jeho pravidelnou účast na dalších ročnících festivalu?

Ostrava Cimbalom Orchestra je složen z folklorních muzikantů, kteří působí v ostravských cimbálových muzikách. Základ tohoto tělesa tvoří muzikanti z aktivní a svou strukturou dobře fungující Cimbálové muziky Friš, doplňují je zkušení muzikanti z Cimbálových muzik Šmykňa a Tolar, chybět však nebudou ani zástupci bývalé legendární Cimbálové muziky Technik. Zpěvem i hrou má tento orchestr přesvědčit publikum, že ostravská folklorní scéna je snad nejbohatší a nejrozmanitější v celé České republice!  Nejmladší člence souboru Veronice Kachlové je pouhých jedenáct let, ostravskému hudebnímu bardovi profesoru Hališkovi je třiasedmdesát! Takto generačně rozpjatá je ostravská folklorní scéna!

Závěrečný koncert nabídne vystoupení špičkového rumunského jazzového cimbalisty Mariuse Predy, kterému se přezdívá Predátor. Můžete tuto přezdívku přiblížit? Předpokládám, že to není z důvodu fyzické podoby…

Je to hezká slovní hříčka narážející na celkem časté rumunské příjmení našeho cimbalisty… (úsměv). Ale je pravdou, že Marius vyzařuje během koncertu nesmírnou energii a v některých okamžicích je skutečným lovcem not a akordických pasáží. Koncertování Mariuse Predy je jedinečným zážitkem pro každého, tedy nejen pro muzikanty a příznivce jazzu… On je takovým hudebním dravcem, který svým šarmem dokáže ulovit srdce každého posluchače.

Festival má krásné jméno: Musica Pura. Čistá hudba. V úvodním slově k programu nešetříte poetismy: „pulzování na vlně nadšení, vůně písní, tanců a melodií“… apod. Přibližte nám poezii hudby, která zazní.

Čistá hudba je symbolem profesionální a stylově pravdivé interpretace každého žánru, umocněné talentem a autenticitou hudebníků či zpěváků. Tento předpoklad splňují všichni interpreti festivalu. Poetika jednotlivých koncertů se pak odvíjí od lehkosti až nonšalance, se kterou muzikanti a zpěváci ovládají svůj styl a žánr. Toto dokáže paradoxně vycítit i stylově nevyhraněný posluchač a je mu ve společnosti skvělých přesvědčivých muzikantů dobře…

„Snažím se nacházet hudbu pravdy“, to je váš citát. Můžete mi vysvětlit, co si představit pod hudbou pravdy. Existuje také lživá hudba?

Hudební skladatel a sběratel lidových písní Leoš Janáček v jedné ze svých publikací cituje starého lidového hudce z Horňácka Pavla Trna, který o svém kontráši prohlásil: „nekontruje pravdivě…“ Měl tím na mysli absenci muzikantské řemeslné poctivosti, oddanosti hudebnímu materiálu, stylové věrnosti a také vášně dobrat se cestou poctivého studia, cvičení a pídění se po relevantních informacích ke správným tempům, správnému frázování, správně výslovnosti či správným ozdobám… Slůvko „lživá“ bych spíše zmírnil na slovo„nepravdivá“. To je taková hudba, která je pouze prostředkem k záměrnému a často zbytečnému zveličování jmen interpretů či dokonce organizátorů, tedy prostředkem ke zviditelnění čehokoliv kromě hudby samotné. Dobrého muzikanta a zpěváka může zviditelnit pouze a jedině dlouhodobá poctivá interpretace žánru, ve kterém se pohybuje! Jen tak se může dobrat či přiblížit „hudbě pravdy“, jak se to podařilo Leoši Janáčkovi až v posledních dekádách jeho uměleckého života…

Jaký je váš vztah k folkloru, je asi dostatečně veřejně známo. Zajímal by mne váš vztah k jiným hudebním žánrům. Co vás dále hudebně oslovuje?

Oslovují mně bez rozdílu všechny hudební žánry, pokud jsou prováděny poctivě, s citem a s puncem stylové věrnosti. Z odkazu mých učitelů i z odkazu rodinného jsem sice „doma“ především v žánru lidovém a klasickém, už jsem však v praxi okusil i svět volné nadžánrové improvizace, nevyhýbám se ani projektům, které nesou škaredé označení „crossover“. V poslední době jsem se seznámil i s kreacemi světoznámých youtuberů. Baví mě vše, co je poctivé, trvanlivé, nadčasové a s citem a láskou prováděné.

Milan Bátor / Ostravan.cz

zpět