Tiskové centrum

Skutečné hudební hody provázely nedělní finále mezinárodního hudebního festivalu Musica Pura, který se konal od čtvrtka v Domě kultury města Ostravy a přivezl lidovou hudbu Španělska, Rumunska i moravský a slovenský folklor.

Na závěrečném koncertě, který trval neuvěřitelných 189 minut, k úžasu posluchačů vystoupily všechny zahraniční hudební soubory, které letos festival hostil: Primos Flamencos, Ensemble Marian Alexandru a ve finále pak geniální Marius Preda a Jazz Quartet.

Jaké to bylo překvapení, když po tradičně krásném úvodním slovu uměleckého ředitele festivalu Jana Rokyty přišla na pódium sympatická čtveřice Primos Flamencos s ryzí autentickou hudbou španělské Andalusie. Vokálně vyvážená formace staví na stylově čisté interpretaci renomovaného španělského zpěváka Carlose Dénii a o generaci mladší, avšak velmi talentované zpěvačky Erminie Fernández Córdoby.

Primos Flamencos mají pouze jeden melodický nástroj – španělskou kytaru, na kterou hraje španělsko-nizozemský kytarista Arturo Ramón. Ramónova hra však byla natolik excelentní, že jeho dynamické, virtuózní doprovody zněly naprosto komplexně a plně. Vynikající perkuse Udo Demandta vytvořily hudbě kvartetu jemný a slušivý rytmický podkres, který citlivě reagoval na Ramónovu citlivou a rytmicky mnohotvárnou hru. Působivý byl závěrečný à capella duet Dénii a Córdoby, jenž dal vyniknout překrásnému zdobení melodie, zejména Dénia demonstroval melodickou vynalézavost a zkušenost. Primos Flamencos zahráli asi čtyřicetiminutový set, který vzbudil velký ohlas.

Překvapení, jež si Jan Rokyta lišácky schovával na závěrečný koncert, nezůstalo samozřejmě osamoceno, a tak se dále na pódiu objevila rumunská kapela Ensemble Marian Alexandru se sólisty na Panovu flétnu Vasile Raducu a Liselotte Rokytou. Ensemble Marian Alexandru vede špičkový rumunský houslista Marian Alexandru, jehož hra se výrazem a rychlostí vymyká našim zažitým sluchovým konvencím. Rumuni prostě způsobili svou živelnou, nespoutanou hudební energií takový vítr v uších posluchačů, že se několikrát vstávalo k potlesku vestoje.

Kolik vtipných hudebních legrácek si dovolili cimbalista Cristinel Turturica s trumpetistou Pancirelem Constandache, nelze ani spočítat, jisté však je, že se publikum opravdu výtečně bavilo, jásalo a bouřlivě reagovalo na divokou hru Rumunů. Oba sólisté na Panovu flétnu Vasile Raducu a Liselotte Rokyta představili magickou barvu svého nástroje v nekrásnějším smyslu slova, nejvíc mne však bavil instrumentální a hudební nadhled celého souboru. S jakou lehkostí ti muzikanti hráli tak náročné party, to bylo zkrátka k neuvěření.

Závěr koncertu i festivalu, který si během své první edice okamžitě získal srdce diváků, patřil géniovi. Marius Preda. Tentokrát se nerozpakuji označit hru tohoto geniálního rumunského cimbalisty podobnou charakteristikou. To, co předvedl na závěrečném koncertě se svým jazzovým kvartetem, byla nebeská hudba na úrovni, o níž většina muzikantů může jen snít. Neuvěřitelně empatický, senzitivní, dynamický a technicky excelentní cimbalista pustil do uší posluchačů takový gejzír invence, že publikum opět vstávalo, jásalo a nekonečně aplaudovalo.

Predovy improvizace jsou dokonalou syntézou klasických, jazzových a rumunských etnických vlivů, proto mohl v jednom momentě zakončit skladbu citátem Beethovenovy skladby Pro Elišku, na jiném místě zase geniálně zakomponoval do své improvizace první větu Griegova Klavírního koncertu a moll. Jeho nádherný smysl pro humor přinesl mnoho zábavy v podobě hlasového zapojení publika, nečekaných začátků i konců skladeb, skvělé hlasové improvizace a půvabného svěžího moderování.

Jeho coververze klasických jazzových standardů byly příkladem absolutně dokonalých úprav, s opatrností chirurga směřovaly k prapodstatě písně a uchování její křehké identity. Doslova s husí kůží jsem poslouchal Gershwinův Summertime, nebo překrásný Waltz for Debby Billa Evanse.  Preda byl obklopen výbornou kapelou, z níž zejména nizozemský kytarista mu velmi slušně kontroval.

Predovo vystoupení bylo pohlazením na duši a nádherným zakončením festivalu, jenž má v názvu ukryté adjektivum čistý. A ne náhodou. Hudba festivalu Musica Pura zní opravdu čistě, neotřele. Jako dokonale vybroušený klenot představuje hudební tvořivost v té nejpůvodnější a interpretačně nejznamenitější podobě. Pokud jste si nechali tento nový hudební festival ujít, nezoufejte. Můžete se rovnou těšit na jeho druhé dějství, které se uskuteční za rok v listopadu.

Milan Bátor / Ostravan.cz

zpět